Stanovy KČT

Změna stanov schválena na ústřední konferenci KČT v Praze 28. března 2015.   Stanovy

I.  Název, zkratka, sídlo, působnost

  1. Klub českých turistů je spolkem s celostátní působností, jehož historie se datuje k 11. červnu 1888, kdy byl spolek založen na ustavujícím sjezdu v Praze skupinou nadšenců v čele s Dr. Vilémem Kurzem, Dr. Františkem Čížkem a architektem Vratislavem Pasovským. Poté, co byla jeho existence v období nedemokratického politického režimu po únoru 1948 znemožněna, svoji činnost obnovil v roce 1990 na základě registrace stanov Klubu českých turistů Ministerstvem vnitra ČR dne 21. 3. 1990 pod č.j. AVS/1-726/90 a provedenou přeregistrací Ministerstvem vnitra ČR dne 2. 11. 1990 pod č.j. VSP/1-3022/90-R dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Po rekodifikaci občanského práva, transformaci občanských sdružení na spolky a nabytí účinnosti nového občanského zákoníku je od 1. 1. 2014 spolkem ve smyslu § 214 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a je zapsán ve spolkovém rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou L1293.
  1. Název spolku je Klub českých turistů. Ve zkrácené podobě je používána zkratka KČT.
  1. Sídlem KČT je Praha.

Adresa sídla: Revoluční 1056/8a, 110 05 Praha 1 – Nové Město

  1. KČT působí na území České republiky.
  1. Symboly KČT jsou znak a vlajka KČT.
  1. Statutárním orgánem KČT jsou předseda a místopředsedové.

II.  Poslání, činnost a hlavní úkoly

  1. KČT je spolkem aktivních turistů a příznivců turistiky. Jeho členy spojuje některý ze zájmů uvedených v čl. 8.
  1. Hlavním posláním KČT je:
  1. vytváření všestranného turistického programu, podporovaného jako celoživotní aktivita, včetně mezinárodních turistických aktivit
  2. vytváření materiálních, organizačních a metodických podmínek pro bezpečný a volný pohyb v přírodě
  3. značení a údržba sítě turistických značených tras
  4. ochrana přírody a krajiny
  5. péče o kulturní památky
  6. vytváření podmínek pro aktivní turistickou činnost všech občanů, včetně seniorů, rodin, dětí, mládeže a zdravotně postižených
  7. rozvíjení tradic KČT
  8. propagace turistiky jako činnosti poznávací i sportovní pro nejširší veřejnost
  1. Vedlejší činností KČT je hospodářská činnost vykonávaná za účelem podpory hlavního poslání KČT a za účelem hospodárného využití majetku KČT. K zajištění svého hlavního poslání může KČT vykonávat podnikatelskou činnost na základě oprávnění podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, v rámci živnosti volné „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ a živnosti řemeslné „Hostinská činnost“.
  1. KČT ve své široké veřejné činnosti dbá na to, aby z ní měli prospěch:
  1. členové KČT před nečleny
  2. aktivní členové před méně aktivními
  3. aktivní odbory s širokou nabídkou činností před ostatními odbory
  1. KČT pečuje o rozvoj všech druhů turistiky (pěší, lyžařská, vodácká, cykloturistika, vysokohorská turistika, mototuristika, speleoturistika, turistika na koni, turistika zdravotně postižených, rodinná turistika, turistika dětí a mládeže a další) a věnuje pozornost všem pohybovým aktivitám v přírodě.
  1. KČT vydává časopisy, turistické mapy, metodické materiály a odbornou literaturu a spolupracuje i s jinými vydavateli turistické literatury.
  1. KČT připravuje a školí metodické pracovníky, např. vedoucí, cvičitele, značkaře, rozhodčí a jiné organizátory turistiky.
  1. KČT pracuje s dětmi a mládeží a dbá o jejich všestranný rozvoj. Děti a mládež jsou organizovány:
  1. spolu s dospělými v odborech KČT nebo v oddílech dětí a mládeže
  2. v turistických oddílech mládeže (dále též TOM) sdružených v Asociaci turistických oddílů mládeže ČR (dále též Asociace TOM)
  1. KČT zabezpečuje v rámci celé České republiky pásové značení pěších turistických tras i značení turistických tras ostatních typů (lyžařských, cykloturistických, jezdeckých, vozíčkářských, apod.) předepsaným způsobem, včetně jejich vybavení informačním systémem a jejich evidence. Průběžně zabezpečuje údržbu a aktualizaci těchto turistických značených tras a jejich informačního systému. Prosazuje jejich právní ochranu.
  1. KČT buduje, provozuje a udržuje pro své členy i veřejnost síť turistického ubytování a jiné prvky turistické infrastruktury (půjčovny výzbroje, průvodcovské služby, ubytovny, tábořiště, rozhledny aj.). Podílí se na péči o památná místa a historické objekty.
  1. KČT je založen na dobrovolné práci svých členů a jen v nezbytném rozsahu na efektivní profesionální práci. KČT hradí nezbytné náklady spojené s dobrovolnou činností svých metodických a organizačních pracovníků, vlastní pracovní a časový vklad členů pokládá za jejich dobrovolný příspěvek k rozvoji KČT a celé občanské společnosti.

III.  Členství

  1. KČT rozlišuje následující formy členství:
  1. individuální členství v odboru KČT na základě podané přihlášky a zaplacení členských příspěvků na příslušný rok (individuálně nebo formou rodinné známky)
  2. přidružené členství v KČT prostřednictvím odborů založených při oblastních výborech KČT (dále též OV KČT) dle čl. 20 stanov
  3. spolupracující členství na základě uzavřené smlouvy o součinnosti mezi KČT a právnickou osobou dle čl. 107 stanov
  4. čestné členství dle čl. 31 stanov
  1. Individuálním členem KČT se může stát každý, kdo souhlasí se stanovami KČT, podá přihlášku, je přijat odborem KČT a zaplatí členský příspěvek KČT dle čl. 22 stanov. U členů mladších 15 let je ke vzniku členství v KČT nutný písemný souhlas zákonného zástupce. Členovi je odborem KČT vystaven členský průkaz a ten je platný, obsahuje-li předepsané údaje o členovi a potvrzení o zaplacení členských příspěvků.

Členové Asociace TOM se stávají členy KČT na základě zaplacení členského příspěvku Asociaci TOM i KČT.

  1. Přidruženým členem se může stát každý, kdo se přihlásí prostřednictvím odborů založených při OV KČT. Přidruženému členu je vystaven oblastním sekretariátem KČT členský průkaz a ten je platný, obsahuje-li předepsané údaje o členovi a potvrzení o zaplacení členských příspěvků. Přidružený člen má částečně omezena členská práva dle článku 32 e) stanov.
  1. Seznam členů je veden v elektronické podobě a není veřejně přístupný. Způsob zápisu a výmazu stanovuje směrnice KČT.
  1. Členský příspěvek KČT na každý rok se skládá z:
  1. příspěvku pro KČT
  2. příspěvku pro oblast KČT
  3. příspěvku pro odbor KČT

O výši členského příspěvku pro KČT rozhoduje konference KČT, o výši členského příspěvku pro oblast rozhoduje konference oblasti a o výši členského příspěvku pro odbor rozhoduje členská schůze odboru.

  1. Členství v KČT zaniká:
  1. vystoupením
  2. vyškrtnutím v případě nezaplacení členského příspěvku za běžný rok v termínu do 31. 1. běžného roku
  3. vyloučením z KČT v případě hrubého porušení stanov nebo závažného ohrožení dobrého jména a poslání KČT
  4. úmrtím nebo prohlášením za mrtvého
  1. O vyloučení člena rozhoduje členská schůze odboru KČT, oblastní konference KČT, ústřední výbor KČT (dále též ÚV KČT) nebo konference KČT. Pro vyloučení se musí vyslovit nadpoloviční většina všech členů či delegátů orgánu, který o vyloučení rozhoduje.

Člen, který má být vyloučen, musí být k projednání svého vyloučení pozván alespoň 15 dní předem. Pokud se takto pozvaný člen k jednání o svém vyloučení nedostaví, může být o jeho vyloučení jednáno i v jeho nepřítomnosti.

  1. Rozhoduje-li o vyloučení členská schůze odboru KČT, může návrh na vyloučení podat kterýkoli člen takového odboru a výbor takového odboru.

Rozhoduje-li o vyloučení oblastní konference KČT, může návrh na vyloučení podat kterýkoli člen, který je organizován v některém z odborů takové oblasti KČT, výbor nebo členská schůze odboru takové oblasti a oblastní výbor takové oblasti.

Rozhoduje-li o vyloučení ÚV KČT, může návrh na vyloučení podat výbor odboru, jehož je vylučovaný členem, oblastní výbor té oblasti, v níž je vylučovaný organizován, vedení KČT (dále též V KČT) nebo člen ÚV KČT.

Rozhoduje-li o vyloučení konference KČT, může návrh na vyloučení podat V KČT nebo ÚV KČT.

  1. Proti rozhodnutí členské schůze odboru KČT o vyloučení se vyloučený člen může odvolat k ÚV KČT. Proti rozhodnutí oblastní konference KČT o vyloučení nebo ÚV KČT o vyloučení se vyloučený člen může odvolat k nejbližší konferenci KČT.

Lhůta pro odvolání činí 15 dní ode dne doručení rozhodnutí o vyloučení.

V době od podání odvolání do rozhodnutí odvolacího orgánu je vylučovanému členovi členství v KČT pozastaveno – takový člen nemá práva a povinnosti člena KČT.

  1. Rozhodnutí o vyloučení člena i rozhodnutí o odvolání s odůvodněním se doručuje doporučeným dopisem s doručenkou na poslední adresu pro doručování evidovanou v seznamu členů (členské evidenci) KČT.
  1. Vyloučený člen může do tří měsíců od doručení konečného rozhodnutí odvolacího orgánu (vyloučení provedené konferencí KČT je rozhodnutím jednoinstančním) o svém vyloučení navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti vyloučení; jinak toto právo zaniká. Nebylo-li mu rozhodnutí o vyloučení doručeno, může člen návrh podat do tří měsíců ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy byl po vydání rozhodnutí zánik jeho členství vyloučením zapsán do seznamu členů; jinak toto právo zaniká.
  1. Osoba, které bylo členství zrušeno vyloučením, může členství získat jen se souhlasem orgánu, který o vyloučení rozhodl.

Při rozhodnutí o vyloučení, které učinily oblastní konference, ÚV KČT nebo konference KČT, je informován výbor odboru KČT, jehož byla vyloučená osoba členem.

  1. Zánikem členství nezaniká povinnost vyrovnat všechny dlužné částky a závazky.
  1. KČT, oblast KČT a odbor KČT mohou udělovat své čestné členství osobám, které se významně zasloužily o KČT nebo rozvoj turistiky. Podrobnosti upravuje „Statut čestného členství v KČT“. Kdo čestné členství udělil, nese pak všechny náklady, které z udělení vyplývají.
  1. Člen KČT má právo:
    1. účastnit se turistického programu
    2. podílet se na výhodách poskytovaných členům KČT, členům jeho oblasti a členům jeho odboru
    3. účastnit se schůzí a společenských akcí odboru KČT, podávat a uplatňovat své návrhy, vyžadovat informace o programu a hospodaření odboru KČT i informace z jednání dalších orgánů KČT
    4. být přizván na jednání orgánu KČT ve všech případech, kdy se jedná o jeho osobě; v tomto případě má orgán KČT povinnost člena na jednání přizvat
    5. od 15 let volit a od 18 let být volen do orgánů KČT, tento bod neplatí pro přidružené členy
    6. hostovat ve více odborech KČT. V odboru, ve kterém hostuje, člen platí pouze příspěvek stanovený pro tento odbor KČT. Pokud hostuje v odboru KČT v jiné oblasti KČT, než ve které je členem, platí též příspěvek oblasti, ve které hostuje
    7. přestoupit do jiného odboru KČT nejen v případě zrušení odboru
  1. Povinnosti člena KČT:
    1. řídit se stanovami KČT i ostatními spolkovými předpisy (směrnicemi) a usneseními orgánů KČT
    2. chránit přírodu a kulturní bohatství
    3. šetřit, chránit a zhodnocovat majetek KČT
    4. respektovat tradice KČT a ctít jeho symboly

IV.  Organizační struktura

  1. KČT má tři organizační stupně:

a)  odbor KČT

b)  oblast KČT

c)  KČT

KČT koordinuje a metodicky usměrňuje činnost oblastí KČT a ty dále koordinují a metodicky usměrňují odbory KČT.

  1. Odbory KČT a oblasti KČT jsou pobočnými spolky KČT a jejich právní osobnost se odvozuje od právní osobnosti KČT ve svých krajích.

Odbor KČT

  1. Základním organizačním stupněm KČT je odbor KČT, sdružený v oblasti KČT. Odbor je pobočným spolkem KČT.
  1. Může se ustavit při počtu nejméně 10 členů (z toho alespoň tři starší 18 let). Po ustavení se odbor registruje prostřednictvím oblasti KČT v ústředním sekretariátu KČT, přičemž při registraci uvede své statutární zástupce. Ústřední sekretariát zašle potvrzenou registraci zpět odboru KČT a kopii registrace územně příslušné oblasti KČT. Touto potvrzenou registrací je teprve odbor jako pobočný spolek KČT založen.
  1. Odbor pro přidružené členství dle článku 18 b) těchto stanov je řízen výborem oblasti, která jej zřídila, a nemá dále stanovenou strukturu ani členské schůze.
  1. Odbor vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku, a to na základě potvrzené registrace dle čl. 37 stanov.
  1. Odbor se může členit na oddíly nebo skupiny podle potřeb a zájmů členů (podle druhu turistiky, věku nebo jiných zvláštních zájmů).
  1. Orgány odboru jsou:

a)  členská schůze odboru

b)  výbor odboru

c)  kontrolor odboru, respektive kontrolní komise odboru

  1. Nejvyšším orgánem odboru KČT je členská schůze. U odborů, které mají více než 100 členů, může být rozhodnutím předchozí členské schůze takového odboru rozhodnuto, že namísto členské schůze má její postavení shromáždění delegátů – konference odboru – a pro takové případy stanovuje klíč poměru vyjadřujícího počet členů zastoupených jedním delegátem tak, aby na jednoho delegáta připadlo max. 5 členů. Členskou schůzi svolává výbor odboru nejméně jednou ročně, a to způsobem v místě obvyklým alespoň 15 dnů před jejím konáním. Pozvánka musí obsahovat program členské schůze.
  1. Požádá-li o to písemně alespoň 1/3 členů starších 15 let, musí výbor odboru KČT svolat členskou schůzi, která se koná nejpozději do 30 dnů od podání tohoto písemného podnětu. Nesvolá-li výbor odboru zasedání členské schůze do 30 dnů od doručení podnětu, může ten, kdo podnět podal, svolat zasedání členské schůze na náklady odboru sám.
  1. Členská schůze mimo jiné:
    1. schvaluje výši členského příspěvku pro odbor, zprávu o činnosti a plán činnosti na další období, zprávu kontrolora (kontrolní komise) odboru, zprávu o hospodaření a rozpočet na běžný rok
    2. volí a odvolává předsedu a další členy výboru a případně jejich náhradníky, kontrolora (kontrolní komisi) odboru a stanoví jim funkční období, které nesmí být delší než čtyři roky
    3. schvaluje návrhy na členy oblastního výboru, kontrolní komise oblasti a navrhuje kandidáty na členy vedení KČT, ÚV KČT a ústřední kontrolní komise prostřednictvím oblasti
    4. volí delegáty a jejich náhradníky na oblastní konferenci
    5. schvaluje nakládání s majetkem odboru v případech, které si pro své rozhodování vyhradí
  1. Výbor odboru zejména:

a)  řídí činnost odboru mezi členskými schůzemi odboru

b)  zajišťuje plnění usnesení členské schůze odboru a usnesení oblastních a ústředních orgánů KČT

c)  rozhoduje o konkrétních opatřeních v hospodaření odboru

d)  sestavuje návrh rozpočtu a plánu činnosti odboru na příští období

e)  svolává členskou schůzi odboru a předkládá jí zprávu o své činnosti a o svém hospodaření v uplynulém období

f)  před skončením funkčního období připraví pro členskou schůzi odboru návrh kandidátky pro volbu předsedy odboru, dalších členů výboru odboru a kontrolora (kontrolní komise) odboru

  1. Výbor odboru má právo:
    1. odvolat svého člena, který dlouhodobě neplní úkoly člena výboru odboru – odvolání musí být schváleno na nejbližší členské schůzi odboru, jinak pozbývá platnosti
    2. kooptovat za odstupující či odvolané členy výboru odboru nové členy výboru odboru, avšak pouze do počtu 1/3 členů výboru odboru – kooptace musí být schválena na nejbližší členské schůzi odboru, jinak pozbývá platnosti
  1. Statutární orgán odboru KČT je volen členskou schůzí odboru KČT z řad členů výboru odboru v počtu podle velikosti odboru. Pokud nebyl členskou schůzí odboru statutární orgán odboru zvolen, je statutárním orgánem odboru předseda odboru KČT. Statutární orgán odboru jedná jménem odboru samostatně.
  1. Kontrolor (resp. kontrolní komise) odboru KČT provádí kontrolu hospodaření odboru a dodržování stanov KČT členy vlastního odboru a prošetřuje stížnosti členů a orgánů KČT v rámci své působnosti.
  1. Funkce kontrolora odboru KČT, respektive členství v kontrolní komisi odboru, je neslučitelné s členstvím ve výboru odboru KČT.
  1. Odbor KČT má vůči oblastnímu výboru KČT povinnosti v rozsahu stanoveném organizačním řádem oblasti KČT, zejména:
    1. včas a ve stanovené výši odvést částku za vybrané členské příspěvky pro oblast a pro KČT
    2. průběžně podávat informace o změnách v členské základně
    3. předávat OV KČT hlášení a statistické údaje v rozsahu stanoveném organizačním řádem oblasti KČT a směrnicemi KČT. Při neplnění těchto povinností ztrácí odbor nárok na alikvotní část finančního příspěvku OV KČT odborům
  1. Odbor zaniká:
    1. rozhodnutím členské schůze, usnesou-li se na tom nejméně dvě třetiny členů starších 15 let, a to buď o zániku, o rozdělení, nebo o sloučení
    2. klesne-li počet členů pod pět, nebo počet členů starších 18 let pod tři
    3. rozhodnutím ÚV KČT v souladu s článkem 88 g) stanov KČT
    4. zrušením smlouvy o součinnosti dle článku 108 stanov KČT
  1. Protokol o zániku, rozdělení či sloučení, obsahující zejména majetkové vypořádání, předkládá výbor zanikajícího (dělícího se, slučujícího se) odboru OV KČT. Zejména v případě dělícího se odboru musí být respektována práva menšiny.
  1. Zánik odboru oznamuje oblast KČT ústřednímu sekretariátu KČT.
  1. Jestliže celé jmění odboru KČT nenabývá právní nástupce, provede výbor zanikajícího odboru majetkové vypořádání. Pokud výbor zanikajícího odboru toto vypořádání neprovede, jmenuje vedení KČT na návrh OV KČT likvidátora. V KČT stanoví podmínky a způsob likvidace. Likvidační zůstatek připadne oblasti KČT.
  1. Odbory KČT mohou spolu vytvářet sdružení. Toto sdružení odborů KČT však nevytváří další organizační stupeň KČT a ze stanov KČT mu nenáleží právní osobnost.

Oblast KČT

  1. Odbory KČT se sídlem na území kraje vytváří oblast KČT. Oblast je pobočným spolkem KČT. Oblast je založena dle § 219 obč. zák. registrací v ústředním sekretariátu KČT. O této skutečnosti vystaví příslušný orgán KČT oblasti potvrzení.
  1. Oblast vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku, a to na základě potvrzení o registraci oblasti KČT.
  1. Orgány oblasti jsou:

a) oblastní konference

b) oblastní výbor (OV KČT)

c) oblastní kontrolní komise

  1. K zajištění své činnosti si oblast zřizuje oblastní sekretariát KČT.
  1. Nejvyšším orgánem oblasti je oblastní konference. Svolává ji OV KČT nejméně jednou ročně, a to způsobem v místě obvyklým alespoň 30 dnů před jejím konáním. Pozvánka musí obsahovat program oblastní konference.
  1. Na zasedání oblastní konference jsou pozváni delegáti všech odborů oblasti. Klíč k volbě delegátů oblastní konference stanoví OV KČT.
  1. Požádá-li o to písemně alespoň 1/3 odborů sdružených v oblasti, musí OV KČT svolat oblastní konferenci, která se koná nejpozději do 60 dnů od podání tohoto písemného podnětu. Nesvolá-li OV KČT zasedání oblastní konference do 30 dnů od doručení podnětu, může ten, kdo podnět podal, svolat zasedání oblastní konference na náklady oblasti KČT sám.
  1. Způsob jednání oblastní konference KČT řeší jednací řád oblastní konference KČT.
  1. Oblastní konference mimo jiné:
  1. volí a odvolává předsedu oblasti, místopředsedy a ostatní členy oblastního výboru, případně jejich náhradníky, předsedu kontrolní komise, členy kontrolní komise, případně jejich náhradníky, a stanoví jim funkční období, které nesmí být delší než 4 roky
  2. volí a odvolává svého člena (zástupce) a jeho náhradníky do ÚV KČT
  3. schvaluje výši členského příspěvku pro oblast KČT, zprávu o činnosti, zprávu kontrolní komise, zprávu o hospodaření a rozpočet na běžný rok, schvaluje kandidáty do V KčT, ÚV KČT a ústřední kontrolní komise
  4. volí delegáty z řad členů své oblasti a jejich náhradníky na konferenci KČT
  5. rozhoduje o nakládání s majetkem oblasti v případech, které si pro své rozhodování vyhradí

 

  1. Usnesení oblastní konference jsou závazná pro všechny členy a orgány na nižším organizačním stupni KČT a pro OV KČT.
  1. Statutárním orgánem oblasti KČT jsou předseda a místopředsedové OV KČT, případně jiný člen OV KČT zvolený oblastní konferencí.
  1. Statutární orgán oblasti jedná jménem oblasti samostatně.
  1. Oblastní výbor projednává a rozhoduje otázky týkající se činnosti a hospodaření oblasti mezi oblastními konferencemi. Schází se dle potřeby, nejméně však čtyřikrát ročně, a je svoláván předsedou oblasti. Za svolání jednání oblastního výboru se považuje i vyhlášený plán činnosti OV KČT. Právo účasti na jednání OV KČT s hlasem poradním mají členové oblastní kontrolní komise.
  1. Oblastní výbor zejména:
    1. řídí činnost oblasti mezi konferencemi oblasti
    2. zajišťuje plnění usnesení oblastní konference
    3. zajišťuje plnění usnesení a pokynů ÚV KČT a V KČT
    4. rozhoduje o konkrétních opatřeních v hospodaření oblasti
    5. sestavuje návrh rozpočtu a plánu činnosti oblasti na příští období
    6. rozděluje odborům finanční prostředky na činnost
    7. zajišťuje vydávání oblastního kalendáře turistických akcí
    8. svolává oblastní konferenci a předkládá jí zprávu o své činnosti a o svém hospodaření v uplynulém období.
    9. koordinuje a metodicky usměrňuje činnost odborů na území svého kraje
  1. Oblastní výbor má vůči ÚV KČT povinnosti v rozsahu stanoveném organizačními řády ÚV KČT a OV KČT, zejména:

a) včas a ve stanovené výši odvést částku za vybrané členské příspěvky pro KČT

b) průběžně a v potřebné kvalitě udržovat seznam členů (členskou evidenci)

c) předávat ústřednímu sekretariátu KČT hlášení a statistické údaje v rozsahu stanoveném organizačním řádem a směrnicemi KČT.

Při neplnění těchto povinností ztrácí oblast nárok na alikvotní část finančního příspěvku KČT oblastem.

  1. Oblastní výbor má vůči odborům KČT v oblasti povinnosti v rozsahu stanoveném organizačním řádem OV KČT.
  1. Oblastní výbor má právo:

a) odvolat svého člena, který dlouhodobě neplní úkoly člena OV KČT – odvolání musí být schváleno na nejbližší oblastní konferenci, jinak pozbývá platnosti

b) kooptovat za odstupující či odvolané členy OV KČT nové členy OV KČT, avšak pouze do počtu 1/3 členů OV KČT – kooptace musí být schválena na nejbližší oblastní konferenci, jinak pozbývá platnosti.

  1. Oblastní kontrolní komise je nezávislý orgán. Členství v oblastní kontrolní komisi je neslučitelné s členstvím v OV KČT a dále v kontrolní komisi odboru nebo ústřední kontrolní komisi.
  1. Oblastní kontrolní komise provádí kontrolu hospodaření oblasti a dodržování stanov KČT členy oblasti a prošetřuje stížnosti členů a orgánů KČT v rámci své působnosti. Může rovněž provést kontrolu a šetření i na úrovni odboru ve své oblasti, a to vždy za přítomnosti zástupce kontrolovaného subjektu.
  1. Úprava všech dalších záležitostí, týkajících se odborů, oblastí a jejich vztahu, je jejich vnitřní záležitostí.

Orgány KČT

  1. Orgány KČT jsou:

a) konference KČT

b) ústřední výbor KČT (ÚV KČT)

c) vedení KČT (V KČT)

d) ústřední kontrolní komise (ÚKK).

Konference KČT

  1. Nejvyšším orgánem KČT je konference KČT, složená z delegátů všech oblastí. Svolává ji V KČT nejméně 1x za rok, a to způsobem v místě obvyklým alespoň 30 dnů před jejím konáním. Pozvánka musí obsahovat program konference.
  1. Požádá-li o to písemně alespoň 1/3 oblastí, musí V KČT svolat konferenci KČT, která se koná nejpozději do 90 dnů od podání tohoto písemného podnětu. Nesvolá-li V KČT zasedání konference KČT do 30 dnů od doručení podnětu, může ten, kdo podnět podal, svolat zasedání konference KČT na náklady KČT sám.
  1. Způsob jednání konference KČT řeší jednací řád konference KČT.
  1. Konference KČT:

a) projednává a schvaluje zprávu ÚV KČT o činnosti a hospodaření a zprávu ÚKK

b) určuje cíle a úkoly KČT

c) volí a odvolává předsedu KČT

d) volí a odvolává 2 místopředsedy KČT

e) volí a odvolává dva členy vedení KČT, z nichž jeden je volen z kandidátů navržených Asociací TOM

f) volí a odvolává pět členů ÚV KČT, z nichž jeden je volen z kandidátů navržených Radou značení KČT

g) volí a odvolává předsedu ÚKK a 4 členy ÚKK

h) schvaluje stanovy KČT a jejich změny a doplňky

i) schvaluje rozpočet na běžný rok a rozpočtový záměr na rok následující

j) stanovuje funkční období ústředních orgánů, které nesmí být delší než čtyři roky

k) rozhoduje o zániku KČT a dalších otázkách, které si ke svému rozhodování stanoví

l) schvaluje výši členského příspěvku pro KČT

m) schvaluje dispozice s majetkem, a to:

  • majetkové zcizení ve výši nad 10 milionů Kč
  • zástavy ve výši nad 25 milionů Kč
  • majetkové vstupy do jiných subjektů, s vkladem vyšším než 2 miliony Kč

n) schvaluje na návrh ÚV KČT čestného předsedu KČT.

  1. Usnesení konference KČT jsou závazná pro všechny členy a orgány na všech organizačních stupních KČT.

Ústřední výbor KČT

  1. Ústřední výbor KČT (ÚV KČT) je v období mezi konferencemi nejvyšším orgánem KČT. Schází se nejméně dvakrát ročně.
  1. Jednání ÚV KČT svolává předseda KČT nebo místopředseda KČT, a to způsobem v místě obvyklým alespoň 15 dnů před jeho konáním. Pozvánka musí obsahovat program zasedání ÚV KČT. Vlastní jednání ÚV KČT vede předseda KČT nebo místopředseda KČT.
  1. Požádá-li o to nejméně 1/3 členů ÚV KČT, musí být jednání ÚV KČT svoláno nejpozději do 30 dnů od obdržení písemného podnětu. Nesvolá-li předseda nebo místopředseda KČT zasedání ÚV KČT do 30 dnů od doručení podnětu, může ten, kdo podnět podal, svolat zasedání ÚV KČT na náklady ÚV KČT sám. Způsob jednání ÚV KČT řeší jednací řád ÚV KČT.
  1. ÚV KČT může rozhodovat i mimo svá jednání s využitím technických prostředků jako je internet, videokonference, telekonference (dále jen rozhodování „per rollam“). Osoba oprávněná svolat jednání ÚV KČT zašle znění návrhu rozhodnutí, které má být přijato, všem členům ÚV KČT, včetně podkladů potřebných pro jeho přijetí a s uvedením lhůty pro rozhodnutí. Člen ÚV KČT je povinen bez zbytečného odkladu potvrdit přijetí návrhu rozhodnutí a zaslat své stanovisko ve stanovené lhůtě. Není-li lhůta stanovena jinak, platí, že má být rozhodnuto nejpozději do 15 dnů od doručení návrhu rozhodnutí. Rozhodnutí je přijato nadpoloviční většinou hlasů členů ÚV KČT. O přijetí rozhodnutí se sepisuje zápis, který musí být podepsán osobou oprávněnou svolat jednání ÚV KČT. O tomto rozhodnutí jsou pak členové ÚV KČT informování na následujícím řádném jednání ÚV KČT.
  1. ÚV KČT tvoří 25 členů:
    1. z tohoto počtu se 14 členů stává členy ÚV KČT na základě zvolení oblastními konferencemi
    2. pět členů ÚV KČT tvoří členové vedení KČT, které volí konference KČT na základě návrhů, které podávají oblasti KČT a rady KČT prostřednictvím vedení KČT, z nichž jeden je zástupce zvolený z kandidátů navržených Asociací TOM
    3. dalších pět členů ÚV KČT tvoří členové zvolení konferencí KČT na základě návrhů, které podávají oblasti KČT a rady KČT prostřednictvím vedení KČT, z nichž jeden je zástupce zvolený z kandidátů navržených radou značení KČT
    4. jeden člen ÚV KČT je delegovaným zástupcem Asociace TOM

Funkce člena ÚV KČT je neslučitelná s pracovním poměrem v KČT, pokud tento nevznikl volbou členem ÚV KČT.

  1. V případě ukončení členství zvoleného zástupce oblasti v ÚV KČT, nebo jeho neúčasti na jednání ÚV KČT, nastupuje na jeho místo oblastí zvolený náhradník nebo statutární zástupce oblasti.
  1. ÚV KČT

a) rozhoduje ve všech záležitostech s výjimkou záležitostí vyhrazených konferenci KČT

b) koordinuje a metodicky usměrňuje činnost oblastí a organizuje společnou klubovou činnost

c) kooptuje za odstupujícího člena vedení KČT nového člena V KČT z členů ÚV KČT, kooptace musí být schválena na nejbližší konferenci KČT, jinak pozbývá platnosti

d) předkládá konferenci návrh stanov, jejich změn a doplňků

e) mění adresu sídla KČT

f) jmenuje a odvolává generálního sekretáře KČT

g) ruší registraci nižších organizačních stupňů (odborů a oblastí) z důvodu závažného neplnění jejich povinností, vyplývajících ze stanov KČT

h) projednává:

  • koncepční náměty předložené mu V KČT nebo členy ÚV KČT
  • operativní náměty předložené jednotlivými členy ÚV KČT
  • plnění usnesení poslední konference KČT a minulého jednání ÚV KČT
  • zprávu o činnosti vedení KČT, plnění rozpočtu a hospodaření
  • výroční zprávu ústřední kontrolní komise

i) provádí rozpočtové změny v období mezi konferencemi, ale max. do celkové výše 20 % schváleného rozpočtu

j) schvaluje dispozice s majetkem, a to:

  • majetkové zcizení ve výši od 2 milionů Kč do 10 milionů Kč
  • zástavy ve výši od 2 milionů Kč do 25 milionů Kč
  • majetkové vstupy do jiných subjektů, s vkladem od 1 milionu Kč do 2 milionů Kč

k) v odůvodněném případě předkládá konferenci návrh na zrušení KČT a návrh na způsob vypořádání jeho práv a závazků

l) má povinnosti vůči oblastem KČT stanovené organizačním řádem ÚV KČT

  1. Rozhodnutí ÚV KČT je závazné pro všechny organizační jednotky KČT i pro vedení KČT.
  1. ÚV KČT k zajištění činnosti KČT zřizuje ústřední sekretariát KČT, rady a jiné odborné orgány. Podrobnosti stanoví organizační řád KČT.

Vedení KČT

  1. Vedení KČT (V KČT) je výkonným orgánem KČT. Řídí činnost KČT v období mezi zasedáními ÚV KČT. Schází se podle aktuálních potřeb řízení KČT.
  1. Jednání V KČT svolává a vede předseda KČT nebo místopředseda KČT, a to způsobem v místě obvyklým alespoň 7 dnů před jeho konáním. Pozvánka musí obsahovat program zasedání V KČT.
  1. Požádají-li o to nejméně 3 členové V KČT, musí být jednání V KČT svoláno tak, aby se konalo nejpozději do 15 dnů od obdržení písemného podnětu. Nesvolá-li předseda nebo místopředseda KČT zasedání V KČT do 7 dnů od doručení podnětu, může ten, kdo podnět podal, svolat zasedání V KČT na náklady KČT sám. Způsob jednání vedení KČT řeší jednací řád vedení KČT
  1. Vedení KČT může rozhodovat i mimo svá jednání s využitím technických prostředků jako je internet, videokonference, telekonference (dále jen rozhodování „per rollam“). Osoba oprávněná svolat jednání V KČT zašle znění návrhu rozhodnutí, které má být přijato, všem členům V KČT, včetně podkladů potřebných pro jeho přijetí a s uvedením lhůty pro rozhodnutí. Člen V KČT je povinen bez zbytečného odkladu potvrdit přijetí návrhu rozhodnutí a zaslat své stanovisko ve stanovené lhůtě. Není-li lhůta stanovena jinak, platí, že má být rozhodnuto nejpozději do 15 dnů od doručení návrhu rozhodnutí. Rozhodnutí je přijato nadpoloviční většinou hlasů členů V KČT. O přijetí rozhodnutí se sepisuje zápis, který musí být podepsán osobou oprávněnou svolat jednání V KČT. O tomto rozhodnutí jsou pak členové V KČT informování na následujícím řádném jednání V KČT.
  1. Vedení KČT je voleno konferencí KČT. Tvoří jej předseda KČT, dva místopředsedové KČT a další dva členové, z nichž jeden je volen z kandidátů navržených Asociací TOM.
  1. Vedení KČT:

a) rozhoduje ve všech záležitostech KČT s výjimkou záležitostí vyhrazených ÚV KČT a konferenci KČT

b) svolává jednání ÚV KČT a konference KČT a zodpovídá za obsahovou a organizační přípravu jednání ÚV KČT a konference KČT

c) zajišťuje plnění usnesení ÚV KČT a konference KČT

d) projednává koncepční náměty předložené mu radami a sekcemi KČT a předkládá je ÚV KČT

e) projednává návrh rozpočtu KČT a rozpočtových změn

f) provádí rozpočtové změny v období mezi jednáními ÚV KČT, ale nejvýše v celkové výši do 20 % jednotlivých položek schváleného rozpočtu

g) schvaluje dispozice s majetkem, a to:

  • majetkové zcizení ve výši do 2 milionů Kč
  • zástavy ve výši do 2 milionů Kč
  • vstupy do jiných subjektů s vkladem do 1 milionu Kč

h) koordinuje činnost odborů a oblastí přijímáním usnesení a vydáváním závazných směrnic a doporučujících pokynů

i) uzavírá smlouvy o součinnosti mezi KČT a právnickými osobami, uvedenými v čl. 107.

  1. Rozhodnutí vedení KČT je závazné pro všechny nižší organizační jednotky KČT.
  1. Předseda a místopředsedové jednají jménem KČT každý samostatně. Tímto jednáním mohou pověřit i jiného člena ÚV KČT, případně pracovníka ústředního sekretariátu.
  1. Generální sekretář organizačně zabezpečuje činnost orgánů KČT a řídí ústřední sekretariát KČT. Za svou činnost odpovídá vedení KČT, ÚV KČT a konferenci KČT.

V.  Rozhodčí komise

  1. Pro řešení případných sporů mohou být na jednotlivých organizačních stupních (KČT, oblast, odbor) zřizovány rozhodčí komise. Způsob zřízení a jejich činnost upravuje organizační řád.
  1. Členem rozhodčí komise může být jen bezúhonná zletilá a plně svéprávná osoba, která ve složkách, kterých se spor týká, nepůsobí jako statutární orgán nebo člen kontrolní komise.
  1. Pokud nenavrhne nikdo vyslovení neplatnosti volby člena rozhodčí komise pro nedostatek bezúhonnosti, platí s výhradou změny okolností, že byla zvolena bezúhonná osoba.
  1. Z činnosti rozhodčí komise je vyloučen její člen, jemuž okolnosti případu brání, nebo by mohly bránit, rozhodovat nepodjatě.

VI.  ZAMĚSTNANCI KČT

  1. Postavení, práva a odpovědnost zaměstnanců KČT, včetně stanovení vzájemných organizačních vazeb, v rámci řízení KČT upravuje organizační řád KČT.

VII.  Právní postavení

  1. Právní osobnost mají:

a) Klub českých turistů, jako spolek zapsaný ve veřejném rejstříku dle čl. 1 stanov

b) oblasti KČT, jako pobočné spolky podle těchto stanov

c) odbory KČT, jako pobočné spolky podle těchto stanov

  1. Oblasti KČT a odbory KČT jsou oprávněny činit vlastním jménem právní úkony, které se týkají jejich činnosti, v souladu s těmito stanovami.
  1. Oblasti a odbory, které jsou samostatnými spolky zapsanými do veřejného rejstříku, mohou být spolupracujícími členy KČT. Své sídlo, IČO, jména statutárních zástupců a číslo účtu písemně ohlásí ústřednímu sekretariátu KČT a uzavřou smlouvu o součinnosti s KČT. Bez tohoto ohlášení a uzavřené smlouvy o součinnosti nemohou být za spolupracující členy KČT považovány a nemohou být v KČT zaregistrovány.

Pro členy spolupracujícího člena zakládá spolupracující členství práva a povinnosti individuálního členství vyplývající z těchto stanov.

  1. Stanovy spolupracujících členů KČT (odborů a oblastí) nemohou být v rozporu se stanovami KČT. Pokud by se do šesti měsíců zjištěný rozpor nepodařilo odstranit, je to důvod ke zrušení smlouvy o součinnosti.

VIII.  Majetek a hospodaření

  1. Majetek KČT tvoří hmotný a nehmotný majetek, informační systém členské základny a turistických značených tras, finanční prostředky, pohledávky a jiná majetková práva všech organizačních stupňů KČT. Majetek je využíván tak, aby byl co nejvíce ku prospěchu všech členů KČT.

Vztah jednotlivých organizačních stupňů stojí na principu oddělených majetkových sfér. Souhrn majetku a dluhů (tj. jmění) jednotlivých organizačních stupňů tedy nelze považovat za podmnožinu majetku spolku hlavního.

  1. Za dluhy jednotlivých organizačních stupňů hlavní spolek neodpovídá. Jednotlivé organizační stupně neručí za dluhy hlavního spolku.
  1. Majetek KČT vzniká z členských příspěvků, z výtěžku turistických akcí a poskytovaných služeb, z darů, dotací, jiných příspěvků a příjmů a z dobrovolné práce členů.
  1. Pokud byl majetek pořízen s přispěním státního rozpočtu, z rozpočtu nižších stupňů státní správy, samosprávy, mezinárodních grantových projektů nebo dárců, je příslušný stupeň KČT povinen respektovat při nakládání s ním obecně platné předpisy a požadavky samosprávy a sponzorů.
  1. Nižší organizační stupně KČT nesmí zcizit a dát do zástavy majetek nabytý nebo udržovaný za majetkového přispění vyšších organizačních stupňů KČT a státu bez souhlasu ÚV KČT.
  1. KČT, oblasti i odbory mohou podnikat nebo zakládat podnikatelské subjekty podle obecně platných právních předpisů. Jednotlivé organizační jednotky KČT jsou zároveň plátci daní.
  1. Za hospodaření jsou na všech organizačních stupních odpovědny volené výbory. Řídí se přitom obecně platnými právními předpisy a vnitroklubovými závaznými směrnicemi a doporučujícími pokyny.

IX.  Kontrolní komise

  1. Kontrolní komise na všech organizačních stupních KČT mají právo a povinnost:

a) kontrolovat hospodaření vlastní organizační jednotky se jměním, tj. kontrolovat účetní doklady, finanční operace, stav hotovosti v pokladně, zásoby, smlouvy a jiné doklady

b) upozornit orgány organizační jednotky na porušení stanov KČT, na nehospodárnost a odchylky od pravidel řádného hospodaření a schváleného rozpočtu, na nedodržení platných směrnic vydaných příslušnými orgány KČT a platných právních předpisů vydaných státními orgány a předkládat návrhy na řešení

c) kontrolovat organizační jednotky, zda řádně použily prostředky poskytnuté jim vyššími organizačními stupni KČT nebo prostředky poskytnuté jim z veřejných zdrojů

d) kontrolovat plnění plánu činnosti a usnesení orgánů KČT, upozornit na jejich závažné neplnění a žádat zjednání nápravy

e) prošetřovat stížnosti členů a orgánů KČT v rámci své působnosti

f) o výsledcích své činnosti podat zprávu příslušnému orgánu KČT, který ji zvolil

g) kontrolní nález předkládat i orgánu, který kontrolovala

h) navrhnout schválení nebo neschválení roční zprávy o hospodaření kontrolovaného subjektu

i) vzájemně spolupracovat při kontrolní činnosti.

  1. Kontrolní komise na vyšším organizačním stupni mohou provádět kontrolní činnost na svém organizačním stupni a na nižším organizačním stupni za přítomnosti zástupce kontrolovaného subjektu.

X.  Spolupráce s jinými organizacemi

  1. KČT na všech organizačních stupních spolupracuje s dalšími spolky a organizacemi zabývajícími se turistikou a tábořením, ochranou přírody, výchovou mládeže a dospělých, či jinou činností shodující se s programem KČT.
  1. KČT spolupracuje na všech organizačních stupních s orgány státní správy a samosprávy, se státními institucemi a jejich zařízeními a s dalšími právnickými osobami.
  1. KČT na všech organizačních stupních udržuje a rozvíjí vzájemně prospěšné styky se zahraničními organizacemi zabývajícími se turistikou a zapojuje se do evropských i světových turistických struktur.

XI.  Ustanovení o zániku organizace a vypořádání majetku

  1. KČT zanikne usnesením konference KČT. Usnesení je právoplatné, jsou-li na konferenci zastoupeny alespoň 2/3 oblastí a pro zánik KČT hlasuje dvoutřetinová většina přítomných.
  1. O způsobu vypořádání majetku rozhodne konference KČT, která zároveň k realizaci usnesení zvolí likvidační komisi. Usnesení o způsobu vypořádání majetku musí být přijato dvoutřetinovou většinou přítomných.
  1. Obdobně postupují i nižší organizační stupně KČT.

XII.  Ustanovení přechodná a závěrečná

  1. Tyto stanovy a všechna jejich ustanovení jsou závazná pro všechny členy, všechny organizační stupně a jejich orgány.
  1. Toto znění stanov schválila konference KČT dne 28. března 2015, čímž nabývá platnosti